Biologická léčba využívá obranyschopnosti organismu k boji proti některým autoimunitním chorobám díky tomu, že jsou v současné době lépe známé struktury a pochody na povrchu i uvnitř buňky. Na základě toho byly nalezeny molekuly a pochody, které jsou typické pouze pro buňky spojené s autoimunitním onemocněním a v buňkách normálních tkání se buď nevyskytují vůbec, nebo jen v malé míře. Léčiva v rámci cílené biologické léčby působí pouze na tyto molekuly a pochody, zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu.

• blokují signální molekuly či jejich receptory, takže omezují nežádoucí zánět
• napravují „pomýlenou“ imunitní reakci podpořením správných, a naopak upozaděním chybných procesů

Biologická léčba přichází ke slovu tehdy, kdy selhaly jiné přípravky, například methotrexat, leflunomid.

U takových pacientů dosahuje biologická léčba účinnosti až v 70 % případů. Typicky se používají protilátky, inhibitory cytokinů, antagonisté receptorů, event. malé molekuly tzv. inhibitory JAK kináz. Ty se navážou na látky způsobující a podporující zánět, čímž účinně sníží jejich působnost a zmírní průběh zánětu. *Klinický efekt nastupuje rychle, řádově ve dnech a týdnech, a kromě klinické účinnosti dochází i ke zpomalení rentgenové progrese onemocnění. Tím biologická léčba vrací pacienta do normálního pracovního i společenského života.

Každá léčba má své nežádoucí účinky. Výjimkou není ani léčba biologická. Popisují se i závažné či dlouhodobé vedlejší účinky. Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou však krátkodobé a mírné.
Někteří odborníci také spekulují o vyšším riziku některých nádorových onemocnění po dlouhodobé biologické léčbě autoimunitních chorob, ale dosavadní výzkumy tuto hypotézu nepotvrdily.

Poskytujeme konzultace indikace a možné úhrady biologické léčby ze zdravotního pojištění. Podmínky a výši úhrady biologických léků stanovuje Státní ústav pro kontrolu léčiv a splnění podmínek úhrady dozorují zdravotní pojišťovny.

• s revmatoidní artritidou (RA)
• s psoriatickou artritidou (PAR)
• s ankylozující spondylitidou (BEC)
• se systémovým lupus erythematodes (SLE)

účinná látka – dávkování – mechanismus účinku
(vysvětlení zkratek indikací: RA = revmatoidní artritida, PAR = psoriatická artritida, BEC = ankylozující spondylitida, SLE = systémový lupus erythematodes)

• infliximab RA, PAR, BEC – infuzní léčba (odlišná dávkovací schémata u různých onemocnění) monoklonální chimérická anti-TNF alfa protilátka
• etanercept RA, PAR, BEC – podkožní injekce 50 mg 1x za týden lidský TNF receptor vázaný na Fc část imunoglobulinové molekuly
• adalimumab RA, PAR, BEC – podkožní injekce 40 mg 1x za 2 týdny monoklonální humánní anti-TNF alfa protilátka
• certulizumab RA, PAR, BEC – podkožní injekce 400 mg úvodní dávky, poté 200 mg 1x za 2 týdny monoklonální humánní anti-TNF alfa protilátka bez Fc fragmentu
• golimumab RA, PAR, BEC – podkožní injekce 50 mg 1x za 4 týdny monoklonální humánní anti-TNF alfa protilátka
• tocilizumab RA – infuzní léčba 8 mg/kg 1x za 4 týdny nebo podkožní injekce 162 mg 1x za týden
• abatacept RA – infuzní léčba 10 mg/kg 1x za 4 týdny fúzovaný protein CTLA-4 s imunoglobulinem
• rituximab RA – infuzní léčba 1000 mg 1. a 14. den, další aplikace dle aktivity onemocnění monoklonální protilátka namířená proti povrchové molekule B-lymfocytů CD20
• belimumab SLE – infuzní léčba 10 mg/kg 1., 14., 28. den poté 1x za 4 týdny monoklonální protilátka proti bílkovině BLyS
• secukinumab PAR, BEC – podkožní injekce 150-300 mg v týdnu 0,1,2,3,4 a poté každé 4 týdny, monoklonální protilátka proti interleukinu IL-17A
• sarilumab RA – podkožní injekce 150-200 mg 1x za 2 týdny, monoklonální protilátka proti receptoru pro interleukin IL-6
• tofacinitib RA – tablety pro užití ústy, 5 mg, 2x denně 1 tbl., inhibitor JAK kináz, zejména JAK1 a JAK3
• baricitinib RA – tablety pro užití ústy, 4 mg 1x denně 1 tbl., inhibitor JAK kináz, zejména JAK1 a JAK2